Výroba nového šperku ze starého zlata po babičce

Téměř v každé rodině se nachází krabička s nenošenými šperky. Bývá v ní snubní prsten po babičce, náušnice, které si nikdo nevzal, přívěsek s monogramem dávného příbuzného a jeden osamělý kroužek bez páru. Všechno je to zlato. A přesto tyto cennosti leží i desítky let bez povšimnutí.

Přetavení starého zlata je elegantní způsob, jak obsah této krabičky proměnit v jeden osobitý kus, který budete rádi nosit. Starý šperk se rozebere, zbaví cizích materiálů, přetaví a z výsledného kovu vznikne něco zcela nového. Znět to může jednoduše, ale celý proces obnáší několik specifik, se kterými je poctivé se seznámit předem - ne každé zlato se totiž pro tento účel hodí a ne vždy je přetavení tou nejvýhodnější cestou.

Proč babiččin prsten dvacet let leží v šuplíku

Důvodem téměř nikdy nebývá chybějící finanční hodnota. Základem je fakt, že šperk je nositelný pouze tehdy, pokud odpovídá osobnosti a vkusu nositele. Šperky se však dědí napříč generacemi, které mají jiný vkus, odlišné velikosti a jiný životní styl.

Nejčastěji nastává jedna z následujících situací:

• Prsten je o tři velikosti menší či větší a jeho úprava by jej zdeformovala.
• Design pochází z doby, kdy se nosilo něco úplně jiného, a na ruce působí cize.
• Sada je neúplná - zbyla jen jedna náušnice nebo řetízek bez přívěsku.
• Šperk je poškozený a oprava by stála téměř tolik co nový kus.
• Jedná se o šperk, který Vám sice připomíná rodinu, ale nikdy byste si jej na sebe nevzali.

A tak zůstává uložen. Prodat jej nechcete, protože se jedná o památku. Nosit jej nemůžete, jelikož neodpovídá Vašemu stylu. Přetavení představuje ideální třetí cestu: původní materiál zůstane zachován, ale získá novou, Vám blízkou podobu.

Co je přetavení a co se s Vaším zlatem doopravdy stane

Přetavení znamená, že se zlato roztaví do kapalného skupenství, odlije do ingotu a z něj se následně klasickými zlatnickými postupy vyrobí nový šperk - kov se válcuje, kuje, ohýbá, pájí a leští.

Celý proces má pět základních kroků:

1. Posouzení a vážení. Zjistí se ryzost, stav materiálu a určí se, co je skutečně zlato.
2. Rozebrání. Vyjmou se kameny, oddělí se části z jiných kovů, zámky, pružinky a čepy.
3. Čištění a tavba. Zlato se roztaví, nečistoty vyplavou na povrch a odstraní se.
4. Zpracování. Z ingotu vzniká polotovar a z něj základ nového šperku.
5. Dokončení. Osazení kamenů, povrchová úprava a puncovní kontrola.

Důležité je vědět, že přetavení není chemické čištění. Tavba sice odstraní hrubé nečistoty, ale nezmění ryzost kovu. Ze 14karátového zlata (ryzost 585, tedy 58,5 % zlata) vznikne po přetavení opět 14karátové zlato. Pokud požadujete jinou ryzost, musí se do slitiny přidat další prvky, což představuje odlišný technologický postup.

První krok: co zlatník na Vašem zlatě zjišťuje

Než se přistoupí k tavení, musí zlatník přesně vědět, s čím pracuje. Zajímá jej především:

• Ryzost. Pozná se podle puncovní značky. Pokud chybí nebo je nečitelná, ověřuje se na prubířském kameni nebo speciálním přístrojem. V České republice jsou nejběžnější ryzosti 585 a 750.
• Barva slitiny. Žluté, bílé a růžové zlato mají různé příměsi. Jejich vzájemné míchání je možné jen omezeně, protože výsledek může mít nepředvídatelný barevný odstín.
• Zda se skutečně jedná o zlato. Pozlacené a dublé šperky vypadají na pohled stejně, ale obsah zlata v nich je zanedbatelný.
• Stav a poškození. Zjišťují se praskliny, ohnuté obruby kamenů či chybějící díly.
• Rozsah pájených spojů. Čím více pájky šperk obsahuje, tím méně z něj získáme čistě použitelného materiálu.

Toto posouzení probíhá obvykle přímo u pultu s využitím váhy a lupy a trvá jen několik minut. Je to zároveň moment, kdy lze objektivně říci, zda má přetavení ekonomický a technologický smysl.

Co ze starého šperku použít nelze

Do nového šperku nemůže přejít vše. Z původních předmětů se vyřazuje zejména:

• Pájené spoje. Zlatnická pájka je slitina s nižším bodem tání a odlišným složením než samotný šperk. Ve větším množství zhoršuje vlastnosti kovu při zpracování - přetavený materiál bývá křehčí a hůře se tvaruje. U členitých šperků nebo řetízků je podíl pájky značný.
• Zámky, pružinky, čepy a jehly. Tyto komponenty bývají vyrobeny z pružinové oceli či jiných obecných kovů. Do tavby zlata nepatří.
• Pozlacené a dublé díly. Vrstva zlata je zde příliš tenká a jádro tvoří jiný kov. Jejich přetavením by se znehodnotila celá tavenina.
• Bílé zlato s vysokým obsahem niklu. Při zpracování se chová specificky a některé ateliéry s ním z technologických i zdravotních důvodů nepracují.
• Rhodiová vrstva. U bílého zlata jde o povrchovou úpravu, nikoliv o základní materiál - po přetavení zmizí a nový šperk je nutné rhodiovat znovu.
• Nečistoty a zbytky sádry či tmelu, které se mohou nacházet uvnitř dutých šperků.

Pokud Vám tedy zlatník sdělí, že z přinesených šperků lze využít pouze část, nejedná se o výmluvu. Jde o odborný popis reálného stavu materiálu.

Kameny: co tavení přežije a co nikoliv

Pravidlo je zde jednoznačné: žádný kámen se netaví. Všechny drahokamy se před tavbou odborně vyjmou. Otázkou tedy není, zda přežijí tavbu, ale zda bez úhony zvládnou vyjmutí a opětovné osazení.

Orientacní rozdělení podle odolnosti:

• Většinou zásah zvládnou bez problémů: diamant, safír, rubín, spinel, granát, moissanit. Jde o tvrdé kameny, které snesou běžnou manipulaci i mírné zahřátí okolního kovu při zapracování.
• Vyžadují velmi opatrné zacházení: topaz, akvamarín, ametyst, citrín, turmalín. Jsou dostatečně tvrdé, ale citlivé na tepelný šok a mechanický náraz podél štěpných rovin.
• Představují vysoké riziko: smaragd (často bývá plněný olejem a obsahuje vnitřní trhlinky), opál (obsahuje vodu a praská při změnách teploty), perly, tyrkys, korál, jantar, měsíční kámen. Tyto materiály se vyjímají s maximální opatrností, přesto zásah nikdy není zcela bez rizika.

Další důležitý fakt, který je třeba zmínit předem: skutečný stav kamene se pozná až po jeho vyjmutí. Kámen, který desítky let seděl v lůžku, může mít odřený rondist, oštípanou hranu nebo prasklinku, kterou dosud zakrývaly krapny (úchyty). Občas se také ukáže, že domnělý „diamant“ po babičce je ve skutečnosti zirkon. Není to ničí chyba, ale je lepší s touto variantou počítat předem, než být později nemile překvapen.

Proč z deseti gramů nevznikne desetigramový šperk

Během výroběního procesu dochází k přirozeným úbytkům kovu. Nejde o žádné záhady, ale o fyzikální a mechanické procesy:

• Při tavbě - část příměsí se odpaří nebo zoxiduje a zůstane ve strusce.
• Při zpracování - pilování, broušení a leštění nevyhnutelně odebírá materiál. Vzniklé piliny se sice v ateliéru zachytávají pro další zpracování, ale nikdy ne zcela beze zbytku.
• Odpadem z rozebrání - oddělení pájených a nepoužitelných částí.
• Technologií výroby - požadovaný tvar nelze z ingotu vyrobit bez určitých odřezků.

Konkrétní výše úbytku se liší podle toho, v jakém stavu je přinesený materiál a jaký šperk z něj má vzniknout. 

Praktický důsledek: Pokud si přejete z původního prstenu vyrobit nový kus o podobné velikosti a hmotnosti, stávající materiál pravděpodobně nebude stačit. Nebojte se na tento aspekt zeptat hned na začátku - je to klíčová informace, která ovlivní návrh.

Kdy se přetavení vyplatí a kdy je lepší výkup

Zde se dostáváme k jedné z nejdůležitějších částí: přetavení není vždy automaticky tou nejlepší volbou. V určitých situacích je výhodnější i levnější staré zlato odprodat do výkupu a nový šperk nechat vyrobit ze zcela čerstvého materiálu.

Situace	Doporučení
Máte jeden konkrétní šperk s osobním příběhem a trváte na tom, aby byl součástí nového kusu	Přetavení. Hlavní smysl je zde emocionální, nikoliv ekonomický.
Máte více kusů stejné barvy a ryzosti, s dostatečným množstvím materiálu	Přetavení. Jedná se o ideální výchozí situaci.
Zlato je míchané z různých ryzostí a barev	Spíše výkup. Společné tavení dává nepředvídatelný výsledek. Případně lze přetavit pouze tu část materiálu, ke které máte vztah.
Jedná se hlavně o řetízky a členité kusy s mnoha pájkami	Výkup. Podíl čistě použitelného materiálu je nízký.
Požadujete bílé zlato ze žlutého (nebo naopak)	Výkup. Barvu slitiny prostým přetavením nezměníte.
Zlata je málo a většinu materiálu byste museli doplácet	Výkup. Tato cesta vyjde technologicky jednodušeji i levněji.
Nový šperk má být velmi subtilní a technicky náročný	Zvažte výkup. Zcela nový materiál má perfektně předvídatelné vlastnosti, což je u jemné práce nezbytné.
Šperk má vysokou sběratelskou nebo historickou hodnotu	Ani jedno. Nechejte jej v původním stavu (viz poslední kapitola).

 

Nabízí se však i kompromis, který u nás volí mnoho klientů: přetaví se pouze jeden významný kus - například babiččin prsten - a zbylé nepoužitelné kusy se odprodají do výkupu, čímž se získá finanční příspěvek na výrobu nového šperku. Památka zůstane zachována v materiálu a zbytek se smysluplně zhodnotí.

Bude ten nový šperk opravdu z mého zlata?

Tuto otázku má v hlavě téměř každý, i když nahlas ji položi málokdo. Je naprosto legitimní a zaslouží si přímou odpověď: ano, pokud se na tom s ateliérem domluvíte a zlatník Vám transparentně ukáže jak.

Zde je přehled toho, co si můžete vyžádat a co by měl každý poctivý ateliér nabídnout sám od sebe:

• Zvážení materiálu přímo před Vámi. Šperk se zváží ihned při předání a přesná hmotnost se zanese do zakázkového listu.
• Zápis o ryzosti a stavu. Včetně informace o tom, co se z přineseného materiálu z technologických důvodů vyřazuje a proč.
• Konečná bilance. Přehled o tom, kolik materiálu do procesu vstoupilo, kolik váží hotový šperk a co se stalo se zbytkem.
• Možnost být přítomni u tavby. V menších autorských ateliérech obvykle není problém domluvit si, že u samotné tavby budete přítomni. Trvá to jen chvíli a odpoví to na Vaše pochybnosti přesvědčivěji než jakékoliv slovní ujištění.
• Transparentní komunikace. Pokud Váš materiál nepostačuje a je nutné jej doplnit, zlatník by Vám to měl sdělit předem - nikoliv až při předávání hotového kusu.

Na druhou stranu nelze fyzikálně zaručit, že v novém šperku bude obsažen každý atom z toho původního. Zmíněné technologické ztráty jsou dány fyzikou, nikoliv nepoctivostí. Rozdíl mezi seriózním a neseriózním přístupem nespočívá v tom, zda ke ztrátám dochází, ale zda je o nich zákazník informován předem.

Když zlata není dost - nebo je ho naopak více

Když je zlata málo, standardně se chybějící objem doplní čistým materiálem stejné ryzosti a barvy. Váš původní kov v hotovém šperku stále je, pouze tvoří část většího celku. Jde o zcela běžnou situaci, na které není nic špatného - důležité je pouze to, abyste o ní věděli dopředu a s tímto postupem souhlasili.

Pokud je materiálu více, nabízejí se dvě možnosti: buď se z přebytku vyrobí další šperk (například se z jednoho rodinného dědictví vytvoří prsten pro Vás a přívěsek pro sestru), nebo se zbytek kovu vykoupí a jeho hodnota se odečte z celkové ceny zakázky.

Zvůáště krásně funguje první varianta v případě dělení památek mezi sourozence. Jeden šperk po babičce se fyzicky rozpůlit nedá, ale kov z něj ano - díky tomu získá památku každý z rodiny.

Co z čeho reálně může vzniknout

Vzhledem k tomu, že materiálu z jednoho běžného šperku nebývá mnoho, musí být návrh vždy realistický. Zde je orientační přehled:

• Prsten → prsten. Nejpřímočařejší cesta, pokud odpovídá hmotnost. Změní se design, šířka a profil kroužku.
• Prsten → přívěsek. Velmi častá a vděčná volba. Přívěsky bývají obecně lehčí, takže materiál ze starého prstenu většinou vystačí i s rezervou.
• Náušnice → přívěsek nebo subtilní prstýnek. Skvělé řešení pro jednu osamělou náušnici, od které se ztratil pár.
• Několik drobných šperků → jeden solidní kus. Nejlepší způsob, jak smysluplně využít celý obsah nenošené šperkovnice.
• Řetízek → cokoliv jiného. Doporučujeme spíše odprodej do výkupu kvůli vysokému obsahu pájky, viz příslušná kapitola.

Do nového výtvoru lze také zakomponovat část původního šperku bez její změny - například původní kámen, monogram nebo kus s gravírováním. Někdy je to dokonce elegantnější řešení než úplné roztavení, jelikož je zachována viditelná stopa původního kusu. Pro inspiraci si můžete prohlédnout naše prsteny, náhrdelníky a náušnice.

Co si přinést s sebou a jak schůzka probíhá

Doporučujeme přinést všechno zlato, které přichází v úvahu - i to, o kterém se domníváte, že je nepoužitelné. Rozhodování je výrazně snazší, když máme před sebou celou paletu možných materiálů.

Konkrétně se hodí mít u sebe:

• šperky, které chcete přetavit (včetně těch rozbitých a neúplných),
• volné kameny, pokud nějaké máte,
• prsten, který Vám dobře sedí (pro přesné určení velikosti),
• fotografie či nákresy toho, co se Vám líbí - postačí i snímky obrazovky z internetu,
• fotografii původního šperku, pokud z něj chcete urcitý prvek zachovat,
• doklad k původu zlata, pokud jej máte k dispozici (není to podmínka pro výrobu, ale v případě výkupu se může hodit).

Samotná schůzka probíhá v klidné atmosféře. Zasedneme, projdeme Vámi přinesené cennosti, materiál zvážíme a narovinu zhodnotíme, jaké jsou technické možnosti. Následně probereme Vaše představy - a upřímně řečeno, tato fáze bývá často nejdelší, protože většina klientů přichází spíše s pocitem než s hotovým návrhem. To je naprosto v pořádku, jsme tu od toho, abychom Vám poradili. Výsledkem rozhovoru bude jasný návrh, cenová kalkulace a termín zhotovení. Teprve po Vašem odsouhlašení přistupujeme k jakémukovliv nevratnému kroku.

Náš ateliér najdete na adrese Smetanova 523 v Třinci. Otevřeno máme v pracovní dny od 9:00 do 16:00 hodin. Domluvte si prosím termín předem - na tento typ zakázky si potřebujeme vyhradit dostatek času, aby proběhla v klidu a bez spěchu.

Kolik to trvá a z čeho se skládá cena

Cena zakázkového šperku vyrobeného z vlastního materiálu zákazníka se skládá ze tří položek:

1. Práce - zahrnuje návrh, ruční výrobu, osazení kamenů a finální povrchovou úpravu. Jedná se o hlavní položku rozpočtu, která se odvíjí od složitosti zvoleného designu.
2. Doplněný materiál - v případě, že Vaše zlato objemově nepostačuje.
3. Doprovodné náklady - puncovní poplatky, cena případných nových drahokamů či rhodiování (v případě bílého zlata).

Váš dodaný materiál celkovou cenu výrazně snižuje, jelikož neplatíte za nové zlato. Je však třeba mít na paměti, že poctivá ruční zlatnická práce vyžaduje svůj čas a odbornost.

Kdy šperk raději nechat, jak je - a kdy je čas mu vdechnout nový život

Doporučujeme šperk netavit a zachovat v původním stavu, pokud:

• má vysokou sběratelskou nebo historickou hodnotu - jedná se o signované kusy, secesní či art deco šperky, nebo práce známých dílen. Jejich skutečná cena spočívá v uměleckém zpracování, nikoliv v hmotnosti kovu, a přetavením byste ji nenávratně zničili. Pokud si nejste jisti, nechejte si šperk raději nejdříve odborně posoudit.
• by to těžce nesl jiný člen rodiny. Zlato lze sice snadno roztavit, narušené rodinné vztahy se však napravují podstatně hůře. Zeptejte se svých blízkých předem.
• stále váháte. Přetavení je jednosměrný proces. Pokud si nejste jisti, krabička ve skříni bez problémů počká další rok.

Pokud však tento prsten skutečně jen leží ve tmě a nikdo jej nikdy nevezme do ruky, je namístě otázka, komu tím prokazujete službu. Šperk byl vytvořen k tomu, aby se nosil a dělal radost. Vaše babička si jej s největší pravděpodobností také nekoupila proto, aby zůstal navždy zavřený v šuplíku.

Přijďte se k nám nezávazně poradit - do ateliéru v Třinci můžete dorazit i jen se samotnou krabičkou a bez přesného plánu. Řekneme Vám narovinu, jaké jsou možnosti a zda má přestavba ve Vašem případě smysl. I kdyby nakonec zněla námi doporučená odpověď „tento kus raději nechejte být“.

Mimochodem, příběh o tom, jak dlouho může jeden výjimečný kámen putovat rodinnou historií, jsme zpracovali v článku Kolik výročí dokáže ukrýt jediný drahokam?

Časté dotazy k přetavení zlata

Dá se ze starého zlata vytvořit nový šperk?

Ano, jedná se o tradiční a běžnou zlatnickou práci. Starý šperk se odborně rozebere, vyjmou se případné drahokamy a části z obecných kovů, čisté zlato se přetaví a následně z něj vznikne nový výrobek. Základní podmínkou je dostatek čistě použitelého materiálu jedné ryzosti a barvy.

Jak poznám, že je nový šperk opravdu vyroben z mého zlata?

U poctivého zlatníka si můžete vyžádat kontrolní zvážení přímo při předání, zápis ryzosti kovu do zakázkového listu a finální bilanci - tedy porovnání hmotnosti vstupního materiálu a hotového šperku. V menších ateliérech si lže domluvit i osobní účast přímo u procesu tavení.

Je možné přetavit zlato různých ryzostí dohromady?

Technologicky to možné je, avšak výsledná ryzost i barevný odstín slitiny jsou naprosto nepředvídatelné a tavenina se následně hůře zpracovává. Doporučený postup je zlato pečlivě roztřídit podle ryzosti a barvy, přetavit pouze ten materiál, ze kterého má nový kus vzniknout, a zbylé zlato odprodat do výkupu.

Co se stane s drahokamy ze starého prstenu?

Všechny kameny se před tavbou vždy vyjímají - žádný kámen zásah žárem neabsolvuje. Tvrdé kameny jako diamant, safír či rubín lze obvykle bez problémů osadit do nového designu. Křehké materiály jako smaragdy, opály, perly a tyrkys představují vlivem své struktury vyšší riziko poškození již při samotném vyjímání ze staré obruby.

Vyplatí se spíše přetavení, nebo výkup zlata?

Rozhodující je složení materiálu. Přetavení dává smysl tehdy, pokud se jedná o konkrétní předmět s citovou hodnotou nebo o více kusů disponujících stejnou ryzostí a barvou. Výkup je naopak výhodnější volbou u jemných řetízků, smíchaných ryzostí a barev, případně tehdy, pokud požadujete jinou barvu zlata - tu procesem prostého přetavení nezměníte.

Musím mít ke starému zlatu doklad o koupi?

K přetavení vlastních šperků kupní doklad nutný není, plně postačuje, že jste jejich majitelem. V případě výkupu zlata je však situace legislativně odlišná - vyžaduje se prokázání totožnosti a doložení původu materiálu je vítáno. Pokud si nejste jisti, zeptejte se ráději předem, abyste předešli zbytečným komplikacím na místě.